Barva je v našem životě všude kolem nás a pracujeme s ní zcela přirozeně každý den. Je důležitá také při tvorbě obsahu, neboť napomáhá jeho snazšímu vnímání. Zkusím vám dnes laicky vysvětlit, jak to s barvami doopravdy je a jak se používají.

 

Fyzika barvy

Barva je fyzikální veličina vlnové délky světla. Vlnová délka pak určuje viditelné spektrum nejrůznějších barev, a to od nejdelší vlnové délky červené barvy po oranžovou, žlutou, zelenou, modrou a nakonec až po fialovou. Někdy se tomu říká duha.:) Barva látky je pak vlastnost, díky které má látka schopnost odražení dané vlnové délky nebo průchodu světla (u „průhledných“ látek, jako je například voda či sklo). Vnímání dané barvy je vždy závislé právě na vlnové délce okolního světla, případně i na okolních barvách, tyto faktory následně ovlivní to, jak barvu uvidíme.

 

Barvy v oku

Lidské oko má 3 barevné receptory, vnímající barvu červenou, zelenou a modrou. Pokud někde vidíme barvu bílou, jsou všechny tyto tři receptory plně zasyceny. V případě černé barvy naopak nejsou zasyceny vůbec. Pocitově pak dělíme barvy na teplé a studené. Mezi teplé řadíme barvy, jako jsou červená, oranžová, žlutá a zelená. Evokují slunce a oheň a vyvolávají tedy pocit tepla tím, že obsahují žlutou. Naopak barvy studené – tyrkysová, modrá, fialová – obsahují zejména modrou barvu. Důležité je, že každý vnímáme barvu trošku odlišně, někdy na nás při vnímání barev působí i optické klamy. Zároveň je také dobré si uvědomit, že někteří lidé mají s vnímáním barev problém.

Přehled věnující se vnímání základních barev spektra normálním a barvoslepým okem: http://www.ped.muni.cz/wphy/publikace/jancovic1.html

 

Význam a psychologie barev

Barvy máme vnitřně spojené s určitými druhy emocí a různými vlastnostmi, každý člověk je vnímá trochu odlišně, ale celkově lze barvám a jejich významům přiřadit obecnou psychologii.

  • Modrá – stabilita, harmonie, klid, mír a důvěra.
  • Fialová – tajemnost, spiritualita, duchovno, srdečnost vycházející ze sloučení protipólů červené a modré.
  • Červená – odvaha, akce, vášeň, nebezpečí, vzrušení, horko a energičnost.
  • Žlutá – štěstí, optimismus, léto, ale i varování, symbolizuje moudrost a inteligenci.
  • Zelená – růst, plodnost, zdraví, štědrost, evokuje rozdávání lásky a motivuje.
  • Tyrkysová – spojuje modrou a zelenou a jejich vlastnosti, evokuje čistotu, uklidňuje, povzbuzuje sebevědomí a fantazii.
  • Hnědá – trpělivost, spolehlivost, stabilita, hospodárnost.
  • Oranžová – kreativita, dobrodružství, nadšení, úspěch a vyváženost.
  • Černá – síla a tajemno, elegance, důmyslnost, propracovanost, ale i zlo a smutek.
  • Bílá – čistota, nevinnost, perfekcionismus, zvětšuje a rozjasňuje prostor.

 

V psychologii se často skloňuje používání barvy harmonie podle FENG SHUI (vítr a voda) dle tradiční čínské kultury a astrologie, kde je základem nastavení harmonie člověka tok jeho energie čchi prostorem a časem. Základními 5 barvami feng shui jsou dřevo (zelená), oheň (červená), kov (bílá), zem (žlutá) a voda (černá).

Zdroj: http://www.interierexpo.cz/clanky/detail/jak-pouzivat-barvy-v-interieru-bytu-podle-feng-shui-6

 

Barevná harmonie

Při použití více barev v určitém systému hovoříme o harmonii barev. Jde o složitý proces vnímání barevné kombinace, a to jak po psychické, tak i po fyzikální stránce. Harmonie je vlastně snaha vytvořit balanc a symetrii v účinku barev. Harmonie se nejčastěji ukazuje na tzv. barevném kruhu, jenž obsahuje celé barevné spektrum. Základní pravidla barevné harmonie jsou:

  • Analogická harmonie – tvořena sousedícími barvami s nízkým kontrastem.
  • Jednobarevná, monochromatická harmonie – tvořena paletou jednoho odstínu.
  • Trojúhelníková harmonie – tvořena rovnostranným trojúhelníkem v barevném kruhu, je kombinací analogické a doplňkové harmonie.
  • Doplňková, komplementární harmonie – tvořena protiklady barev na barevném kruhu.

Pro identifikaci vhodné harmonie naleznete na internetu mnoho nástrojů, asi nejznámější a zároveň velice jednoduchý nástroj je např. https://color.adobe.com/

Míchání barev

Existují dva základní modely míchání barev: 

  • Aditivní míchání mezi sebou sčítá intenzitu základní barvy, a používá se proto na barevných bodech, které jsou podsvícené (LCD, monitory, digitální fotografie). Pro definice těchto barev používáme zápis RGB (červená, zelená, modrá). 
  • Druhým způsobem je subtraktivní míchání. U tohoto způsobu míchání odebíráme průchod světla přes barvu, a proto je tato metoda vhodná pro tisk. Ten pak definuje model CMY azurovou (Cyan), purpurovou (Magenta) a žlutou barvou (Yellow). Pro další potřeby došlo k doplnění barvy K (Key/Klíčová/Černá), která má ryze praktické využití v tisku textu, aby se dosáhlo lepšího překryvu a také aby se vyloučila chyba soutisku v černých textech na bílém papíru. Hovoříme tedy o CMYK definici.

RGB vs. CMY(K)

 

Teplota světla aneb není bílá jako bílá

Na vidění barev je potřeba světlo, ale každý typ světla má jinou barvu (chromatičnost, teplotu) a tu definujeme nejčastěji podle teploty v jednotkách Kelvin. Teplota barvy nám vždy ovlivní i vnímání barvy látky, kterou pomocí tohoto světla pozorujeme.

  • Teplá bílá – světlo svíčky, klasické wolframové žárovky nažloutlého odstínu, definuje se teplotou cca 2800 až 3300 K. 
  • Studená, chladná bílá – světlo blesku, zářivky, světlo modrého odstínu, teplota 5000 až 6000 K.
  • Denní bílá – nejde o nic jiného než o vjem barevně neutrálního odstínu bílé, teplota je tedy 3300 až 5000 K.

V praxi, například v souvislosti s fotografováním, se pak setkáváme s vyvážením bílé. Vyvážení bílé, zjednodušeně řečeno, není nic jiného než prohlášení, s jakým světlem budeme fotku pozorovat. Lidský mozek je složitý procesor a interpretace je pak vyhodnocením okolního prostředí a odrazem vlnových délek do lidského oka.

Věřte, nebo ne, ale políčka A a B jsou zcela stejné barvy.

Zdroj: https://www.cz-milka.net/opticke-klamy/barvy/

Pokud ovšem fotíme do digitálního negativu (RAW, NEF) naskýtá se jedinečná možnost tuto starost ponechat na postprodukci při vyvolání fotek. Kdybychom však chtěli dosáhnout věrohodnosti vnímání barvy daného záběru, je dobré vzít si na pomoc referenční tabulku šedé barvy, ze které lze okolní teplotu světla odvodit.

 

Jak barvu definovat

Obecně se barvy definují podle výše zmíněných typů míchání, tedy RGB vs. CMYK. Máme ale i složitější definice:

RGB

  • RGB – základní definice aditivních barev, definuje se hodnotou 0 až 255, kde 0, 0, 0 je barva černá a 255, 255, 255 naopak bílá. Barvy se zapisují i jako procentuální zastoupení v šestnáctkové soustavě, např. #FF FF FF = bílá.
  • RGBA – RGB doplněné o tzv. Alpha kanál, není to nic jiného než hodnota průhlednosti barvy.
  • sRGB – RGB doplněno o gama hodnotu (matematická hodnota, vyjádření rozličného vnímání barev lidským okem) a teplotu bílé barvy.
  • HSV nebo HSB – odvozeno od Hue = odstín, Saturace = sytost, Balance, Value = jas – je jiný typ modelu barvy, existuje však přesný přepočet z RGB modelu a zpět. Vhodný je pro své jasnější definice při míchání barev a jejich odvozování. Tento model také nejvíce odpovídá vnímání barev lidským okem.

 

Další méně známé modely HSL, LAB, YUV mají také své specifické způsoby využití, ale vždy existuje přímý a neměnný převod do modelu RGB a zpět. Rozdíly, které při převodu vzniknou, jsou spíše malou chybou matematických převodů.

 

CMYK

  • CMYK – model pro reprodukci barev, tedy tisk, definuje procentuální zastoupení překryvu dané barvy (C = 100 %, M = 60 %, Y = 30 %, K = 10 %), v reálném tisku by ideálně nemělo docházet k více než 300% součtu. 
  • CcMmYK – model vycházející z modelu CMYK, jenž je rozšířen o přímé zastoupení 50 % Cyan a 50 % Magenta, dokáže tak barvy reprodukovat věrohodněji.

 

Přímé barvy

Pantone – jde o barvu přímo namíchanou dle širokého vzorníku americké korporace. Vzorník ji jmenně definuje zejména pro výrobce barvy materiálů. Např. Pantone 16-1546, Living Coral – barva roku 2019 vyhlášená korporací Pantone a reprezentující trendy v daném roce.

 

RAL (ReichsAusschuss für Lieferbedingungen) – uznávaný standard vzorníku barev pro průmyslovou výrobu, zejména pak pro nátěry ve stavebnictví, např. RAL 1027, Kari žlutá.

 

Převody mezi modely

Nejčastěji se dnes setkáváme s problematickým převodem barev RGB vs. CMYK vs. Pantone. Přesný převod bohužel neexistuje. Množství barev tvořených světlem je mnohem vetší, než kolik jich dokážeme vytvořit na papíře pouhým překrýváním. Zde hovoříme odborně o tzv. vyšším gamutu. Důsledkem toho barvy na papíře nikdy neumí „zářit“ jako ty na monitoru.

Zdroj: http://visuihttps://www.printyourmoment.nl/foto-afdrukken-rgb-vs-cmyk/n.com/blog/tip-40-proc-a-jak-prevadet-pdf-ko-z-rgb-do-cmyk/

 

Oproti tomu Pantone a RAL barvy mají jasně blíže k definicím CMYKem, i když i v takovém případě se setkáte s rozdíly v možnostech gamutů, ovšem při jejich přesném výběru se bez vzorníku neobejdete.

 

Úskalí a nesnáze barev

Při použití na LCD mobilních telefonů nebo monitoru počítače je to celkem jasné. Definice RGB nám pomůže barvu přesně identifikovat. Je ale nutné mít se na pozoru, stále to není celé spektrum lidským okem viditelné. Pro tento účel je zde např. AdobeRGB a řada jiných definic, které využívají vyšších barevných hloubek a vyšší gamut, jejich zobrazení je ale vždy limitováno gamutem zobrazovacího zařízení, na kterém barvy pozorujeme. Proto se i pak setkáváme s definicí ICC pro ty barevné profily, které se vytvářejí pro dané zařízení nebo pomocí kalibračních sond. Tyto profily poté matematicky převádějí barvy na daný zobrazovač co nejvěrohodněji.

 

Při tisku je to CMYK model, který ale často sledujeme na RGB monitoru. Tam nastává problém v převodu barev do tisku. Významnou roli hraje v reprodukci například také barva papíru, světlo, při jakém pozorujeme, i povrchová úprava (mat vs. lesk), která dokáže s barvou řádně zamíchat. Zde je jedinou osvědčenou metodou vytvoření kontrolního nátisku pro ověření barev předtím, než vytisknete tisíce kusů.

 

Pantone barvy mají význam pouze v ofsetovém tisku (v digitálním dochází k převodu do CMYK modelu) a jejich definicí zajistíme jednodušší dosažení jednotné barvy napříč komerční grafikou a výrobou v různém čase a místě. Dodává se přímo namíchaná od výrobce a lze ji přidat k barvě CMYK jako pátou barvu, např. tedy také jako doplnění metalické složky. Záleží ovšem na možnostech tisku a stroje. V neposlední řadě to samozřejmě také zdraží celý tiskový proces. Přímé Pantone barvy pak používáme i naopak, abychom ušetřili práci při ofsetovém tisku, když existují jasné definice max. 1 až 3 přímých barev v tisknutém dokumentu.

 

Digitální vs. ofsetový tisk

Dnešním trendem je digitální vs. ofsetový tisk. U digitálního tisku můžeme jednat i o malém nákladu a menší pracnosti příprav, jen je nutné si uvědomit, že lidské oko má rozlišovací schopnost o hodnotě cca 300 DPI (300 bodů na 2,54 cm). U digitální tiskárny s 1200 DPI je tato hodnota sice velice lákavá, ale kvalita tisku 1200 DPI platí jen pro černý tisk. Tisku 50% šedé je poté dosaženo vynecháním každého druhého bodu, a tedy již kvalita 600 DPI (při 3 odstínech), případně pro 25% šedou je 300 DPI (při 5 odstínů) a tak dál. Lidské oko pak rozliší běžně až 250 odstínů. To následně tedy limituje i kvalitu fotorealistického tisku digitálem nebo míchání odstínů na digitálním stroji.

 

Věřím, že článek pomůže k nahlédnutí pod pokličku chápání barev a na závěr ještě přikládám přehlednou infografiku.

Zdroj: https://www.cardprinting.us/blog/2013/02/rgb-vs-cmyk-infographic/