V předchozím blogu jsme si řekli, že banky mají možnost lidem z transakční historie spočítat jejich uhlíkovou stopu. Dnes se podíváme na to, jaká magie za tímto výpočtem stojí a kde jsou limity přesnosti současné kalkulace uhlíkové stopy.
Kolik produkuješ?
V České republice průměrný člověk vygeneruje 1000 kg CO² ekvivalentu za měsíc (opravdu, zrovna to vychází takhle pěkně). To jsou oficiální data. Poslední roky se tato hodnota skoro nemění, když tedy nezapočítáme rok 2020 ovlivněný koronavirem.
Jsme na tom všichni stejně?
Jestliže víme, kolik průměrný člověk vygeneruje CO², a zároveň víme, kolik takový průměrný člověk utratí za rok peněz, tak máme první, sice nejméně přesnou, ale i tak něco málo vypovídající hodnotu – totiž kolik peněz průměrně stojí jedno kilo CO²e. Ta v zásadě říká, že bohatí lidé způsobí větší znečištění (mají víc aut, kupují si větší byty a ryby z Nového Zélandu… nebo tak něco). Ale také se v tomto bodě skrývá velká příležitost – bohatší lidé mají dost peněz na podporu lokální produkce. Některé lokální potraviny jsou totiž dražší, ale takřka všechny jsou ekologicky úspornější.
Jak výpočty zpřesnit?
Pro přesnější výpočet uhlíkové stopy se používá kategorizace plateb. Platba poskytovateli elektřiny má jinou váhu než koupě knížek ve stejné hodnotě. K tomu ovšem potřebujete precizní statistiku, analýzu jednotlivých oborů lidské činnosti a celostátní údaje o emisích. Ve skutečnosti totiž těch tisíc kilo měsíčně člověk ovlivňuje asi jenom z půlky. Pokud stát staví nové kilometry dálnice, tak to generuje emise, které se ve výsledku započítají každému z nás, aniž bychom to mohli přímo ovlivnit.
Počítá už to někdo?
Trigama partnersky spolupracuje s německým eko-techem Ecolytiq, jehož řešení je založeno na podobném mechanismu – každou transakci zařadí do jedné z několika desítek škatulek, pro něž má vždy vlastní výpočet. A navíc si uživatelé mohou na pár kliknutí nastavit svůj profil chování, a tím si výpočty personalizovat. Příkladem je třeba informace, jak často jí uživatel maso. Vegetariáni totiž mají uhlíkovou stopu o něco nižší (ale rozhodně ne nulovou, jak si někteří mohou myslet).
Co dál?
Dalším levelem zpřesňování výpočtu CO² by bylo zohlednění konkrétního obchodníka, nicméně tady už chybí garance objektivních dat. Není jednoduché říct, že poskytovatel teplé vody A má nižší uhlíkovou stopu než poskytovatel teplé vody B.
Velmi často se setkáváme s kritikou nezohlednění konkrétních artiklů, které jsou předmětem transakce u daného obchodníka. Co když si třeba člověk na benzínové stanici koupí pití a ovoce? Současný výpočet uhlíkové stopy nezná obsah nákupního košíku, dokonce ani neví, kolik přesně benzínu na té čerpací stanici lidé tankují. Je totiž orientační, zato z dlouhodobého hlediska správnější než jeho zpřesňování, které může paradoxně vést k větším nepřesnostem.
A proč?
Zobrazování uhlíkové stopy transakcí v bankovnictví má především pomoci lidem zamyslet se nad vlastním současným chováním a poradit případné udržitelnější alternativy. Nemá nikoho demotivovat ani trestat. Protože ať už to dopadne jakkoli, lidé, kteří dnes uhlíkovou stopu nejvíc generují, se těch nejradikálnějších změn nejspíše nedožijí. S trochu štěstí a úsilí však pomůžou příštím generacím.
Pokud vás zajímá vaše uhlíkovou stopa už teď a nechcete čekat, až vám ji spočítá banka, doporučujeme malinko pogooglit na internetu a určitě narazíte na nejeden kalkulátor, který vám dá o vaší produkci alespoň rámcovou představu. Jak se pak začnete sebemrskat k lepším výkonům už je jen na vás:-)
Sdílet článek